Existuje recept na dobrou školu? Myslím, že právě o tom spolu musíme mluvit. Hodně mluvit a hodně si vyjasňovat. Nejen před volbami.
Všichni chceme dobrou školu. Všichni chceme, aby se děti ve škole nenudily a cítily smysl svého počínání. Co je to dobrá škola? Ceníme klid, pohodu? Ceníme, co největší obsah vědomostí, tak jak byly zvyklé předešlé generace? Nebo chceme totéž a přidáme k tomu ještě všechny současné poznatky? Anebo nás zajímá, zda-li jsou absolventi našich škol soběstační v životě, umí spolupracovat a dokážou se přizpůsobit změněným podmínkám? Někdo očekává školu, která žáka zahrne domácí přípravou, jiný rodič má představu, že zabouchneme vrata školy a tím to končí…
Strana zelených podporuje rozmanitost škol a vzdělávacích programů a respektuje právo rodičů na volbu způsobu vzdělávání pro jejich děti, prioritu pro nás ale představuje společné vzdělávání na veřejných školách. Společné vzdělávání dostupné všem bez ohledu na finanční možnosti, kulturní předpoklady nebo prostou vzdálenost. Vzělávání atraktivní a přínosné pro co největší počet žáků a žákyň , proto alternativní a reformní pedagogiku chápeme jako výrazný inspirační zdroj, který může hlavní vzdělávací proud obohatit především o výchovu k samostatnosti a tvořivosti a o individuální přístup k dětem.
Máme ale společný cíl – a to nesmíme zapomínat. Ať už hovořím jako idealistka nebo jako pragmatička – na nás záleží, jak vychováme budoucí generace, jak se jim bude žít, ale také jaká bude společnost, až oni dospějí a „převezmou“ to za nás. Škola nemá a nemůže být jen zdrojem informací, které v omezeném čase s větším či menším úspěchem předá žákovi, jak si to představují někteří konzervativní politici, škola musí také vychovávat, ostatně to nám určuje i Školský zákon. Jako taková by měla být dílnou lidskosti a vše, co se děje ve škole, by mělo být přípravou na skutečný svět v celé své pestrosti. Jen tak budou naše děti schopny zvládnout výzvy, které je v životě čekají.
Malý krůček k výchově zodpovědnosti a péči o svět kolem nás nabízí metoda místně zakotveného učení. Proč ji mám ráda? Touto metodou lze učit na všech stupních vzdělávání a ve všech typech škol. Dokáže žáky zaujmout, protože má smysl, něco se děje, něco se mění k lepšímu. Při společné práci si žáci osvojí řadu dovedností potřebných v dalším životě, tradiční učivo náhle vidí v kontextu a především získávají vztah a zodpovědnost k místu, ke své obci, k naší vlasti, k Zemi jako místu pro život nás všech.
Veřejnosti trochu nesrozumitelný pojem, ovšem někteří z vás si možná řeknou, že to není úplně nové. Ano, vracíme se ke kořenům. Místně zakotvené učení je projektová metoda využívající místních témat jako jednotícího kontextu pro výuku. Žáci si při bližším zkoumání svého okolí vytipují nějaký problém a podílí se na jeho řešení. Na to musí samozřejmě využít všechny své dovednosti a vědomosti a ještě se spoustu věcí naučí. Nemusí jít o nic velkého – třeba jen úprava prostoru před školou, údržba laviček v parku nebo upozornění na zajímavá místa ve svém okolí.
Vidíte také ten výchovný a vzdělávací potenciál? Chcete také takovou výuku pro své děti? Funguje to. Pak nenastane situace, kdy žáci o Praze, Berlíně či Londýně vědí, víc, než o místě v kterém žijí. A to je zárukou trvale udržitelné společnosti, obce, země… Země, jejíž osud není lidem lhostejný, obcí, kde se mladým lidem dobře žije, kam se po studiích vrací a podílí se na jejich rozvoji. To není vůbec špatná představa. Takové vizi ráda věřím.
Sofia Hladíková – kandidátka do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za Stranu zelených v Královéhradeckém kraji