„Strana zelených má více než 300 zastupitelů, kteří každodenně hájí veřejný zájem. Minimálně na komunální úrovni jsme tedy dlouhodobě aktivní,“ tvrdí Michal Kudrnáč|
V čele s projektovým manažerem Michalem Kudrnáčem navíc chtějí změnu chtějí obrátit ve svůj prospěch. „Nejsme fundamentalisté,“ upozorňuje devětatřicetiletý lídr na to, že partaj nechce být vnímána jako uskupení, jemuž jde pouze o ekologii.
Zelení po vnitřních sporech před třemi lety opustili Sněmovnu. Nehrozí vám nyní alespoň v kraji podobný názorový rozkol?
Myslím, že v kraji jsme docela jednotní, zkrátka rozkolu bych se vůbec nebál. Štěpením jsme si sice docela nedávno prošli i my, ale bylo to spíš vyústěním dlouhodobého vývoje a troufám si tvrdit, že nyní jsme již stabilizovanou stranou.
To jste mě překvapil. Vždyť Jan Balcar se slovy, že zelení směřují příliš doleva, následoval Bursíka teprve na konci srpna…
Ani doleva, ani doprava, ale dopředu! Řekl bych, že jeho odchod zavinilo nepochopení vývoje ve straně a jeho slova o směřování doleva byla zástupným důvodem. Ale vím, že Martin Bursík měl asi trochu jiné představy o tom, jak by strana měla vypadat a fungovat. Měl za to, že by měla být více zaměřená na ekologická témata, zatímco zelení se spíš orientují na široké spektrum problémů. Bursíkovou ambicí bylo jít do předčasných voleb samostatně, ale ukázalo se, že jeho jednání bylo přinejmenším rychlé, ne-li přímo zkratovité.
Někteří lidé zeleným vyčítají, že byli spící stranou a probudili se až u příležitosti předčasných voleb…
Nemyslím si. Strana zelených má více než 300 zastupitelů, kteří každodenně hájí veřejný zájem. Minimálně na komunální úrovni jsme tedy dlouhodobě aktivní.
Do voleb zbývají čtyři týdny a zelení by nyní podle odhadů získali jen přes dvě procenta hlasů. Jak chcete nalákat nerozhodné voliče?
Naše kampaň ještě ani nezačala. Plánujeme se zaměřit na sociální sítě, protože naši voliči patří mezi jejich nejčastější uživatele. Uvědomujeme si ale, že sociální sítě nejsou jen ty elektronické, ale i ty, které máme každý ve svém okolí – hospoda, sportovní klub, divadlo. I tam je potřeba zabojovat.
Takže voliči mohou očekávat, že budete během kampaně navštěvovat hospody a přesvědčovat je u piva?
Nikoho nebudu lámat ani přesvědčovat, ale samozřejmě jsem schopen jasně říct, že kandiduju a proč.
Tisíce lidí v celých východních Čechách se bouří proti záměru zahraničních firem zkoumat zde podmínky pro těžbu ropy, zemního plynu nebo břidlicových plynů. Předpokládám, že jste proti veškerým průzkumům?
Samozřejmě! To my jsme stáli u zrodu odporu. Na druhou stranu ale nejsme žádní fundamentalisté. Uvědomujeme si, že zdroje energie budou docházet a nekonvenční ropa nebo břidlicový plyn jsou jednou z variant, jak alespoň trochu oddálit ropnou krizi. Jistě jsou lokality, kde má těžba smysl a není tak devastující, respektive ta krajina není tak cenná a jedinečná jako u nás ve východních Čechách. Těžaři se snad úplně nejvíc zaměřili na oblast Policka či Trutnovska, kde máme křídovou pánev, tedy jeden z největších a nejkvalitnějších zdrojů pitné vody.
Neobáváte se toho, že pokud k průzkumům dojde, nějaké zásoby se skutečně objeví? Lobby těžařů by se v takovém případě jistě mnohonásobně zvýšila.
Samozřejmě se toho obáváme. Obavy jsou o to větší, že ministerstvo životního prostředí nefungovalo a spíš než by životní prostředí chránilo, fungovalo jako předpolí různým průmyslovým a ekonomickým lobby. Řekl bych, že státní správa je v tomto prostředí v rozkladu a destrukci, a právě proto hrozí nebezpečí, které jste zmiňoval.
Dalším propíraným ekologickým bodem v kraji je otázka stavby protipovodňových opatření. Jste jejich zastáncem?
Plány jsou nejrůznější a Povodí Labe a jeho související organizace jsou spíš prodlouženou rukou betonářů. Nejsem zastáncem velkých vodních děl, které nejen, že nepomohou, ale často ničí přírodu i sídla. Nefunkčnost vodních děl se ukazuje dlouhodobě. Podívejte se třeba na vltavskou kaskádu, která v době opravdové krize není schopná vodu zadržet. Protipovodňová opatření se dají dělat i různými zátarasy. Praha tu poslední povodeň zvládla dobře díky krizovému řízení.
Michal Kudrnáč
|
Máte na starosti evropské dotace. Kde jsou rezervy?
Je to samotný princip dotací. Sami na sebe si šijeme obrovský bič v neúměrné administrativě. Rezervy jsou v obrovské byrokracii a tunách zbytečných výkazů mnohdy nad rámec zákona. Problém je, že se automaticky předpokládá, že příjemci dotací jsou podvodníci, kteří je chtějí prošustrovat.
Zabýváte se i česko-polskou spoluprací. Možná si trochu rýpnu, ale nebyl by ukázkovým příkladem vodní koridor Dunaj-Labe-Odra?
Je to megalomanský projekt a investice by byly natolik obrovské, že návratnost je přímo neskutečná. Ta investice by byla na úkor stovek a tisíců jiných projektů.
Jaký problém kraje je podle vás nejzávažnější?
Jedním z nich je, že zhruba 65 procent obyvatel žije v sídlech pod deset tisíc obyvatel. To vše přináší problémy s ekonomickými příležitostmi, dopravní obslužností, i dostupností zdravotnictví. Daňová politika ve vztahu k menším obcím je bohužel taková, že právě menší obce jsou na tom hodně špatně. Myslím si, že v oblasti rozpočtového určení je prostor dát obcím přece jen více peněz.
Drtivá většina lídrů zmiňuje dopravu a dostavbu dálnice. To Zelené netrápí?
Dálnici minimálně do Jaroměře považuji za vyloženě prospěšnou a byli bychom rádi, kdyby se to podařilo co nejdříve. Recept je ale těžký. Pozemky jsou v tomto místě sice vykoupené, ale rozvoj brzdí spíš neschopnost úřadů jednat s vlastníky. Obávám se navíc, že to bude ještě horší, protože nově nastavené výkupní ceny budou pro mnoho lidí těžko přijatelné a reálně hrozí další zdržování staveb.
Známá česká socioložka a publicistka Jiřina Šiklová coby dvojka krajské kandidátky zelených dlouhodobě kritizuje prezidenta. Jaký je váš názor na Zemana?
Prezident evidentně zkouší, co si může dovolit, a výklad ústavy šponuje na maximum. Před volbami se vyjádřil v tom smyslu, že zemani znásilňují své poddané, aby udržovali kvalitní genofond. On tedy podobně přistupuje k ústavě. Na druhou stranu je to zkouška pro naši parlamentní demokracii.
Která strana je zeleným nejbližší a dovedete si s ní představit spolupráci?
Kromě komunistů a snad i Hlavu vzhůru Jany Bobošíkové téměř s každým. Totalitní minulost, nevyrovnání se s ní a explicitní odkazování na ideologii komunismu je nepřijatelné. U Bobošíkové to je zase striktní požadavek na izolaci České republiky od naprosté většiny mezinárodních struktur.
Pojetím politiky je nám blízká KDU-ČSL, v sociální demokracii je nám zase blízké křídlo moderní levice reprezentované Jiřím Dienstbierem, ale naopak je tam zase křídlo sympatizantů Miloše Zemana v čele s Michalem Haškem, který představuje těžkotonážní levici 19. století s důrazem na průmysl, těžbu nebo bezohlednou výrobu. TOP 09 je nám blízká zodpovědností k financím, jenže mnohdy asociální kroky minulé vlády v čele s ministrem Drábkem jsou nám absolutně cizí.