Klimatická konference v Paříži (COP21) (United Nations Climate Change Conference) 30.11.-11.12.2015
Klimatická konference je jedna z nejdůležitějších událostí poslední doby! Účastní se jí 45 tisíc lidí, a sice delegátů účastnických států, pozorovatelů, zástupců občanské společnosti a novinářů z celého světa. Média ji bohužel velký prostor nedávají, proto jsme se rozhodli vybrat pro vás několik informací o této události a tím vám ji přiblížit.
Cílem COP21 (z angl. Conference of parties, tedy 21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy o změně klimatu) je dosáhnout právně závazné a univerzálně platné dohody o opatření proti změně klimatu. Hlavní snahou těchto opatření je udržet globální oteplování pod hranicí 2°C.
„S oteplením nad 2 °C už budou škody na ekosystému Země horší a horší,“ říká Hans Joachim Schellnhuber. I při 2 °C dojde k proměně světa. Je velmi pravděpodobné, že kvůli oteplení dojde k vymření korálů, zaniknou alpské ledovce, zmizí velká část ledového pokryvu Grónska a ubude ledu v Arktidě. „Nad 2 °C je všechno riskantnější, hrozí velké vymírání druhů, kvůli tání ledovců vzroste hladina moře, zvýší se acidifikace moří,“ vyjmenovává příklady možných rizik Schellnhuber. Celý článek zde.
Změny se začínají projevovat již nyní a to nejen ve vzdálených zemích, ale i v Evropě!
- Vyskytují se například delší období sucha (jižní Evropa, subsaharská Afrika) a vyšší úhrny srážek (severní Evropa, některé monzunové oblasti). V důsledku extrémních projevů počasí a výskytu sucha nebo naopak záplav dojde ke snížení výnosů úrody.
- Rostoucí teploty vedou ke zvětšování objemu vody, a to pak ke zvyšování hladiny moří. Nejvíce jsou ohroženy velké populace lidí žijících Bangladéši, dalších deltách asijských řek, obyvatelé Egypta či malých ostrovních států. Záplavy spolu s dalšími dopady klimatických změn mohou donutit k opuštění domovů stovky milionů lidí, což ještě zhorší už tak palčivé problémy s globální migrací.
- Živočišné druhy budou rychleji migrovat. Areály výskytů rostlin a živočichů se posunou do vyšších nadmořských výšek a směrem k pólům. Dojde k vytvoření lepších podmínek pro přezimování škůdců, objeví se nové druhy a nové choroby. Objevují se u nás teplomilnější druhy bezobratlých a některé druhy živočichů se dostávají do vyšších nadmořských výšek – např. klíště (očekává se tedy rozšíření Lymské boreliózy do chladnějších poloh). Prodlouží se pylová sezóna a tím dojde k zvýšení počtu alergiků.
- Další důsledky naleznete zde.
Máme ještě vůbec možnost cokoliv změnit, není již pozdě? Podle zprávy IPCC (Mezinárodní panel pro změny klimatu) máme ještě stále šanci udržet nárůst průměrné globální teploty do 2 stupňů Celsia.
V rámci příprav na pařížskou konferenci předložilo více než 170 států své národní klimatické cíle. V součtu se týkají více než 90 % celosvětového množství emisí skleníkových plynů.
Do jednání se zapojil i soukromý sektor, který bude důležitý při rozvoji bezuhlíkatých technologií, jež jsou klíčové pro snižování množství CO2 vypouštěného do ovzduší (CO2 je jedním z hlavních skleníkových plynů). Státy se musí také dohodnout, jak vývoj těchto technologií financovat. V Kodani se rozvinuté státy zavázaly, že do roku 2020 poskytnou rozvojovým státům na řešení následků změny klimatu 100 miliard USD ročně. Část peněz už poskytnuta byla. Veřejné finance by měly iniciovat mnohem větší soukromé investice, kterých bude zapotřebí k transformaci globální ekonomiky na nízkouhlíkovou a odolnou vůči projevům klimatických změn. Vyřešit je nutné i otázkou financování po roce 2020.
Pro změnu klimatu neexistuje žádné okamžité zázračné řešení. Jedná se o jeden z nejsložitějších problémů, jakým kdy svět čelil. Dohoda z Paříže nebude konečným krokem. Může se ale státrozhodujícím obratem v tom, že se všechny státy podle dohodnutého transparentního právního rámce vydají cestou snižování emisí právě do 2 stupňů Celsia. To je již dříve mezinárodně dojednaný cíl.
Pařížská konference musí vést k uzavření dohody, která poskytne právní rámec pro další kroky. Výsledný dokument by měl zahrnovat také národní klimatické plány (tzv. Intended Nationally Determined Contributions – INDC), které státy předložily dobrovolně a které se stanou základem pro snižování emisí a posilování odolnosti.
Co se stane, když se státy v Paříži nedohodnou? Bez globální dohody bude mnohem obtížnější nebo zcela nemožné zajistit mezinárodní spolupráci na řešení klimatické otázky. Dohoda určí pravidla hry. Stanoví systém hodnocení výsledků INDC a také četnost, s jakou budou státy hodnocení provádět. Na základě toho budou posilovat své závazky, kterých chtějí dosáhnout a zároveň přehodnocovat svůj příspěvek k udržení limitu 2 stupňů Celsia. Dohoda je právním nástrojem, podle nějž se bude řídit následný mezinárodní proces. Vyjednávání se odvíjejí na základě jasné právní povahy závazků k financování a zmírňování změny klimatu podle dohody. INDC jsou naopak založeny na dobrovolnosti.
A na závěr, co pro to můžeme udělat my, běžní lidé, občané? Stačí začít drobnostmi, například nekupovat vodu v PET lahvích, když vám doma teče z kohoutku kvalitní voda. Nekupovat nápoje v tetrapakových obalech. Větrat krátce ale intenzivně, třídit odpady, preferovat zboží, které bylo dovezeno na krátké vzdálenosti apod. Určitě vás napadne mnoho dalších věcí, které můžete začít realizovat, případně se můžete inspirovat např. v publikaci s názvem Desatero domácí ekologie, kterou vydala ZO ČSOP Veronika, člen sítě ekologických poraden STEP.
5.12.2015 zpracovala Karin Kvasničková, 2. místopředsedkyně krajské organizace Strany zelených.
Použité zdroje: https://cs.wikipedia.org http://www.tzb-info.cz/pariz-2015 http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/udrzet-otepleni-planety-pod-2-c-je-klicove-rika-klimatolog-schellnhuber http://www.osn.cz/cop21-caste-otazky/ http://www.zmenaklimatu.cz/cz/fakta/dusledky http://amper.ped.muni.cz/gw/jev/dobre/Klima_zmeny_fakta.pdf