HRADEC KRÁLOVÉ – Skupina sedmi poslanců (Jan Bureš, Petr Bendl, Karel Haas, Marek Benda, Ivan Adamec, Jakub Janda, Jan Bauer) a poslankyně Jana Bačíková (všichni z ODS) předložila návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který by znamenal zbytečné utracení desítek milionů korun, tisíce hodin zcela zbytečné práce stovek lidí v regionech národních parků a destabilizaci situace v nich na několik příštích let. Je jisté, že obě poslankyně Strany zelených, Gabriela Svárovská a Irena Ferčíková Konečná, budou hlasovat proti jejich návrhu. Zelení Královéhradeckého kraje, kde leží náš nejstarší národní park, Krkonošský, apelují na poslance všech sněmovních stran, aby se proti návrhu postavili také.
Cílem poslaneckého návrhu je nařídit správám národních parků zcela zbytečně a mimo zákonné lhůty změnit jen před pár lety schválené klíčové strategické dokumenty, které určují zásady péče, vymezení klidových oblastí, či zonaci. Jejich příprava znamenala dva až čtyři roky práce nejen expertů ze správ národních parků, ale i jejich partnerů z obcí v národních parcích a jejich ochranných pásmech, z řad regionálních podnikatelů, destinačních organizací, ekologických organizací i akademické sféry. Zákon přitom předpokládá, že tyto dokumenty mají platit 10 – 20 let, v případě zonace přímo stanovuje, že nesmí být měněna 15 let od schválení. Právě to má zajistit stabilitu, transparentnost a srozumitelnost směřování o lesy, louky, rašeliniště, pastviny a další cenné biotopy, které naše národní parky chrání.
Na zmíněné dokumenty navíc navazuje řada dalších koncepčních materiálů, jejichž pořízení je často náročné a nákladné. Například lesní hospodářské plány se vytvářejí déle než rok a jejich pořízení stojí v případě větších národních parků, jako jsou třeba právě Krkonoše, i desítky milionů korun. I takové koncepce by pak bylo nutné zpracovávat zcela zbytečně znovu. Je absurdní, že něco takového navrhuje právě ODS, která se zaklíná konzervativností, úsporami a efektivitou.
Poslanecká skupinka zástupců ODS také navrhuje změny ve fungování rad národních parků. Především zákaz majorizace (vzájemného přehlasování) mezi regionální a vědeckou sekcí rady národního parku. Takový systém v Krkonošském národním parku funguje již více, než 30 let. Problematické na návrhu ODS ale je, že případný rozpor v radě národního parku nemá rozhodovat gesční Ministerstvo životního prostředí, ale vláda ve sboru, tedy politici, kteří k takovému rozhodnutí nedisponují ani regionální, ani odbornou kompetencí. Opět návrh, vedoucí ke ztrátě jakékoli efektivity.